Seznámení s výsledky vyšetřování

Proces vyšetření

Pedagogicko-psychologická poradna vyhotoví zprávu z vyšetření, kterou obdrží rodiče, a doporučení, které je škole zasláno datovou schránkou. Každé doporučení je projednáno — jednání se účastní rodič žáka, třídní učitel a speciální pedagog nebo školní psycholog nebo výchovný poradce.

  • JUDIKATURA;
  • seznamka most.
  • III. ÚS /04 — Ústavní soud — vadko.dev.
  • O trestním řízení | Unie státních zástupců České republiky.
  • Ceník placených služeb - Chironax Invest, s.r.o..
  • Vyšetřování – Wikipedie.

Na jednání se dojedná především způsob speciální péče o žáka - např. Rodiče podepíší informovaný souhlas. Originál doporučeníje uložen ve složce žáka u výchovného poradce, kopie je v katalogovém listu žáka. Se závěry ze zprávy jsou všichni vyučující seznámeni prostřednictvím elektronické databáze přístupné po školní síti. Kontrolní vyšetření probíhá obvykle při přestupu na druhý stupeň a v devátém ročníku doporučení může být přílohou k přihlášce na SŠ nebo při prohloubení potíží žáka.

Základní škola Rosice , příspěvková organizace. Vyšetření žáka v PPP      Vyšetření žáka v pedagogicko-psychologické poradně probíhá buď na doporučení školy vyučující zaznamená potíže žáka — pomalé tempo, nesoustředěnost, chyby v diktátu, opisu či přepisu… , nebo na žádost rodičů. Aktuality 8. V odkazovaném nálezu Ústavní soud vyslovil tyto čtyři pro věc relevantní závěry:. Za prvé, osoba, která byla vedena orgány činnými v trestním řízení jako podezřelá a její trestní věc byla následně odložena, je tzv.

To ostatně potvrzuje i komentářová literatura, na niž stěžovatel odkazuje srov.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Odkazované dílo dále na stejném místě uvádí, že právo tzv. Za druhé, toto právo je vázáno na splnění podmínek ustanovení § 65 odst.

Příslušný orgán činný v trestním řízení je totiž ze závažných důvodů, jimiž může být např. Dotčená osoba tak k nahlédnutí musí mít souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízení jímž je policejní orgán, státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu , k čemuž musí vymezit konkrétní přezkoumatelný a oprávněný cíl, který nahlédnutím sleduje, tj. Za třetí, je-li takovou osobou podána řádně odůvodněná žádost o nahlédnutí do spisu, je příslušný orgán činný v trestním řízení povinen ji přezkoumat a v případě, že má za to, že nad právem takové osoby do spisu nahlédnout převažuje právo jiné osoby či veřejný zájem, je povinen odepření nahlédnutí do spisu přezkoumatelným způsobem odůvodnit.

Neshledá-li takový důvod odepření, je povinen nahlédnutí do spisu zpřístupnit. Za čtvrté, udělením nesouhlasu s nahlédnutím takové dotčené osoby do spisu není založena překážka věci rozsouzené, neboť nic takové osobě nebrání, aby si podala žádost opakovaně, přičemž není vázána původně uváděnými důvody.

Ústavní soud se nejprve musel zabývat námitkou stěžovatelů, že mají přístup do spisu bez dalšího, neboť jsou poškozenými ve smyslu ustanovení § 43 odst. S oporou o shora uvedenou komentářovou literaturu k pojmu poškozeného se Ústavní soud přiklání v tomto ohledu na stranu orgánů činných v trestním řízení.

Skutkové okolnosti, pro něž bylo zahájeno trestní řízení, byly totiž jednoznačně vymezeny způsobem, že případný z nich vyplývající skutek mohli spáchat jedině stěžovatelé.

5 Tz 79/2000

Byly totiž formulovány tak, že, zjednodušeně řečeno, stěžovatelé měli nedbalostně zapříčinit úmrtí zesnulého nezletilého tím, že přes včasná poučení lékařů odmítli jeho hospitalizaci, v důsledku čehož se jeho zdravotní stav rychle zhoršil tak, že jej již nebylo možno zachránit ani poté, co byl následně z důvodu tohoto zhoršení hospitalizován.

Takto vymezené skutkové okolnosti prakticky neumožňují, aby v nich byl i byť hypoteticky spatřován trestný čin třetí osoby, neboť odmítnout lékařské výkony mohli pouze rodiče zesnulého nezletilého. Pokud tedy byla věc odložena proto, že zde není podezření ze spáchání trestného činu, nemůže zde bez dalšího být ani poškozený, jemuž by v příčinné souvislosti s tímto trestným činem vznikla škoda, újma či na jehož úkor by se pachatel bezdůvodně obohatil. Stěžovatelé dále argumentovali tím, že v průběhu předmětného trestního řízení již, byť přechodně, nabyli postavení obviněné osoby, a tedy měli právo do spisu nahlédnout bez uvedení důvodů.

S touto námitkou se Ústavní soud nemůže ztotožnit.

III. ÚS 302/04

Podle platné a účinné právní úpravy neexistuje žádné právo, z něhož by bylo možno dovodit, že jednou nabyté právo nahlížet do spisu v trestním řízení zůstává zachováno navždy bez ohledu na to, jak se mění postavení osoby, která toto práva nabyla. V prvé řadě je totiž nutno ozřejmit, že obviněný po zahájení trestního stíhání ničím omezené právo nahlížet do spisu nemá. I na něj se totiž vztahuje ustanovení § 65 odst. Jelikož stěžovatelé v časovém intervalu, v němž byli v postavení obviněných, o nahlížení do spisu nepožádali, nepřísluší nyní Ústavnímu soudu činit dohady, zda by jim bývalo bylo nahlédnutí umožněno či odepřeno, případně bylo-li by odepřeno z legitimních důvodů či nikoliv.

Ani v případě, že by byli o nahlédnutí do spisu požádali a toto jim bylo umožněno, neznamenalo by to však, že by měli možnost do spisu nahlížet jako obvinění i poté, co usnesení o zahájení jejich trestního stíhání bylo zrušeno. Podmínky nahlížení do spisu dle ustanovení § 65 odst. Jedná se tedy o projev skutečnosti, že poškozený, obviněný a zúčastněná osoba v konkrétním trestním řízení prosazují své vlastní zájmy a mají eminentní, osobní a bezprostřední zájem na jeho výsledku, neboť tento je způsobilý se jich citelně dotknout.

Aby tento svůj zájem mohli aktivně a přinejmenším potenciálně efektivně prosazovat, přiznává jim zákonodárce celou řadu procesního práv např. Nedílnou součástí souboru těchto práv je i právo nahlížet do spisu byť u obviněného trestní řád výslovně toto právo uvádí jen u jeho obhájce dle ustanovení § 41 odst. U stěžovatelů však tyto důvody právě s ohledem na zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání nebyly, a Ústavní soud proto v tomto bodě uzavírá, že stěžovatelé měli v daném případě postavení tzv.

Nutno tedy nyní posoudit, zda se orgány činné v trestním řízení nedopustily zásahu do základních práv či svobod stěžovatelů tím, že jim odepřely nahlédnutí do spisu, ač na to tito měli právo jako tzv. Ze závěrů prejudikatury vyplývá, že ani tzv. Institutem nahlížení do spisu tzv. Koncepce, z níž Ústavní soud vyšel v odkazovaném nálezu pod sp. Nejprve totiž musí tzv. V nyní projednávaném případě stěžovatelé tvrdí, že nahlédnutí do spisu pro ně bylo potřebné z toho důvodu, aby mohli uplatnit svá práva na ochranu osobnosti. Ostatní účastníci řízení toto tvrzení napadají v zásadě z dvojího směru.

Jednak dle jejich názoru nebylo toto vymezení důvodu dostatečné, jednak bylo uplatněno teprve v žádosti o přezkum postupu Městského státního zastupitelství v Brně. Ústavní soud proto ve světle výše uvedených východisek musí posoudit jednak konkrétnost, jednak včasnost uplatnění tohoto důvodu. Stran konkretizace důvodu Ústavní soud dospěl k závěru, že tento je nutno vykládat kontextuálně a v závislosti na okolnostech se i standard míry konkrétnosti bude lišit.

Jiné nároky na přesnost vymezení důvodu je totiž nutno klást v případech, kdy tzv. V prvém okruhu případů budou tyto nároky zásadně větší, neboť příslušnému orgánu činnému v trestním řízení nejsou již a priori známy ani částečně skutečnosti relevantní pro předmětné posouzení. Naopak disponuje-li znalostí těchto skutečností orgán činný v trestním řízení již před podáním žádosti o nahlédnutí do spisu pro své angažmá v daném trestním řízení, vyhoví shora nastíněným požadavkům i taková žádost, která je dostatečně konkrétní pro přezkum toliko ve spojení s těmito již známými skutečnostmi.

To však neplatí v případech, v nichž z textu předmětné žádosti není zřejmé, na jaké skutečnosti tato odkazuje, toto není dostatečně zřejmé ani z okolností případu a příslušný orgán činný v trestním řízení by tak musel žádost v podstatě dotvářet např. V obecné rovině Ústavní soud souhlasí s výhradou s ostatními účastníky řízení v tom, že formálně vzato konkretizaci důvodu k nahlédnutí do spisu obsahovala až žádost o přezkoumání postupu Městského státního zastupitelství v Brně, do té doby stěžovatelé žádný konkrétní důvod neuvedli.

Navigační menu

Komentářová literatura k tomu uvádí, že způsobení škody, nemajetkové újmy či vznik nároku na vydání bezdůvodného obohacení, z nichž dovozuje určitá osoba své postavení poškozeného, musí být v příčinné souvislosti se skutkem, pro který je obviněný trestně stíhán k tomu srov. Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Právo vypovídat ve svém mateřském jazyce Svědkem může být i cizinec, který má v trestním řízení právo vypovídat v jazyce, který ovládá a proto má i právo na zajištění přítomnosti tlumočníka Právo na poskytnutí informací o pobytu nebezpečného obviněného Svědek, jemuž hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného na svobodě, může požádat orgány činné v trestním řízení o konkrétní informace o pobytu tohoto obviněného. Pokud jste tedy předvoláni jako svědci, je vaší povinností nikoli pouze právem dostavit se a vypovídat. Právo na informace. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo o vydání bezdůvodného obohacení, státní zástupce na tuto skutečnost v návrhu na schválení dohody o vině a trestu soud upozorní. Otázka, do jaké míry došlo k  poškození zdraví je v trestním řízení zjišťována znaleckým zkoumáním lékařů — znalců z oboru zdravotnictví.

Tato argumentace je ale platná obecně a nedopadá na případ stěžovatelů. Skutečnost, že stěžovatelé jsou rodiči zesnulého, má totiž v nyní projednávaném případě kardinální význam. Vztah mezi rodiči a dětmi totiž podléhá zvláštní právní ochraně, nacházející své vyjádření na mnoha místech právního řádu. Běžné vztahy mezi rodiči a dětmi zastávají mezi společenskými vztahy tak mimořádné místo, že v některých aspektech ani nemají obdoby.

Právo tuto skutečnost přitom reflektuje, ostatně jedná se i o jednu ze základních zásad soukromého práva, vyjádřenou v ustanovení § 3 odst. Tato zásada se pak projevuje v mnoha dalších konkrétních ustanoveních tím, že vztahům mezi rodiči a dětmi poskytuje zvýšenou ochranu a možnost plného rozvinutí.

Jedná se zejména o instituty vyplývající z rodičovské odpovědnosti dle ustanovení § a § až § občanského zákoníku a celou řadu dalších konkrétních práv a povinností, např. Řada uvedených ustanovení sice přiznává určité mimořádné postavení i jiným subjektům, např. Jinými slovy, koncepce právního postavení rodičů ve vztahu k jejich nezletilým dětem je vybudována na komplexu vzájemně neoddělitelných práv a povinností, spočívajících ve výchově, výživě, podpoře a ochraně nezletilých dětí.

Může policejní orgán odepřít obhajobě nahlédnutí do části spisu? - Advokátní deník

Tato se nevyčerpává faktickými projevy, ale spočívá i v ochraně právní. Je pravdou, že i tato se zpravidla děje pouze inter vivos, nicméně i po takovém úmrtí některá práva rodičů trvají, některá vznikají nově, např. Rodiče totiž budou zpravidla tím jediným, kdo po jeho smrti bude mít vůli a zájem učinit všechny kroky k tomu, aby bylo odhaleno případné zavinění jeho smrti třetí osobou, resp.

Nelze opomenout ani to, že úmrtí nezletilého potomka představuje patrně jeden z nejvíce traumatizujících prožitků, jaký se rodičům v běžných současných podmínkách může přihodit, a tedy za splnění patřičných zákonných předpokladů se z právního hlediska může jednat o velmi citelnou nemajetkovou újmu. Právo na právní ochranu dítěte jeho rodiči je pak poměrně značného významu i z pohledu mezinárodního práva veřejného. Za jeden z projevů je třeba považovat čl. V souladu s tím je i úprava Úmluvy o právech dítěte, zejména její čl. Rodiče nebo v odpovídajících případech zákonní zástupci mají prvotní odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte.

Základním smyslem jejich péče musí při tom být zájem dítěte. Obecný komentář Výboru pro práva dítěte Organizace spojených národů č. Na vnitrostátní ústavně-právní úrovni je požadavek na vůdčí roli rodičů při ochraně svých dětí formulován jednak v čl. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.

V souladu se zásadou ubi ius, ibi remedium je nutno zmíněná mezinárodní a ústavně-právní východiska brát v potaz při interpretaci vnitrostátního práva všude tam, kde rodiče uplatňují své právo a současně povinnost chránit své dítě a jeho nejlepší zájem. Ústavní soud k tomu dodává, že ačkoliv primárně se tato ochrana pochopitelně odehrává inter vivos, je nutno do jejího rámce zařazovat i ochranu postmortální.

Jen tak je možno dosáhnout komplexní úrovně ochrany včetně preventivního účinku vůči třetím osobám, které jsou hypoteticky způsobilé nejlepší zájmy dítěte narušit, neboť ty si musí být vědomy, že v případě jejich přispění ke smrti takového dítěte budou primárně jeho rodiče schopni dosáhnout jeho účinné postmortální ochrany. Vzhledem k celému komplexu všech sub V tomto světle Ústavní soud uzavírá, že ustanovení § 65 odst.